Slavkov u Brna - Austerlitz
Židovská synagoga
Slavkovská synagoga se na původním místě uprostřed zástavby ghetta nalézala od středověku, od doby konstituování židovské obce. Původní barokní vzhled staršího templu pocházejícího ze 16. století je znám ze dvou pohledů na město od východu a západu od Václava Petruzziho z roku 1723. Vidíme na nich rozměrnější vyšší obdélnou budovu, (vyjímající se mezi drobnými domky ghetta), krytou sedlovou střechou s valbičkami, západní průčelí pročleněno dvěmi, východní třemi vyššími okny, v obou štítech větší oválné ležaté okno na půdu.
Půdorysný zákres templu na plánu separace židovského osídlení z r. 1728 je pouze schematický. Synagoga, zle poničena ohněm r. 1762, měla být po požáru znovuobnovena. Z půdorysné situace na katastrálním plánu z r. 1826 můžeme vyčíst, že vstup pro muže předsíní a pro ženy venkovním schodištěm do patra už byl pravděpodobně řešen na jižní straně. Z r. 1847 pochází zpráva, že tehdy byl templ stavebně upraven v románské gotice. Ovšem již nedlouho poté r. 1857 byla synagoga úplně zbořena a v následujícím roce na přibližně stejném místě od základů nově postavena v soudobém historizujícím slohu. Jméno autora návrhu je neznámé. Synagoga sloužila bohoslužebným účelům do počátku 40. let, pak bylo nacisty vnitřní zařízení zničeno. V následujících desetiletích byla využita jako skladiště, minimálně od r. 1960 pro podnik Nábytek Zlín. Restitucí byla v r. 1991 vrácena původnímu vlastníku, Židovské náboženské obce v Brně.
