INFORMACE PRO PODNIKATELE S TRVALÝM POBYTEM NA ADRESE SÍDLA OHLAŠOVNY

Od 1. 1. 2016 vešla v platnost novela zákona o evidenci obyvatel. Podle § 10c tohoto zákona mají ohlašovny povinnost zřídit vhodné místo, kde budou ukládat oznámení o uložení zásilky a výzvu s poučením pro osoby s trvalým pobytem na této ohlašovně.

Pokud si adresát zásilku nevyzvedne ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, jsou splněny podmínky fikce doručení a desátým dnem je písemnost považována za doručenou. Tato písemnost nabývá právní moci a stane se vykonatelnou, i když se s ní adresát neseznámil. Nevyzvednutá písemnost se vrací zpět správnímu orgánu, který ji vyhotovil.

Nepřebíráním písemností je možné promeškat např. lhůtu k odvolání a tím ztratit možnost účinné obrany proti rozhodnutí správního orgánu.

Nemá-li adresát možnost pravidelně kontrolovat případné uložené zásilky na ohlašovně, v jejímž správním obvodu má hlášen trvalý pobyt, lze na jeho žádost v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu (tzv. adresa evidovaná v Informačním systému evidence obyvatel).

 

POSTUP PŘI DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ PODNIKATELI – FYZICKÉ OSOBĚ ŽIVNOSTENSKÝM ÚŘADEM

1/ do datové schránky podnikající fyzické osoby anebo na místě, ev. veřejnou vyhláškou

2/na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu (pokud o doručování na tuto adresu podnikatel požádal a živnostenskému úřadu ji sdělil)

3/na adresu evidovanou v Informačním systému evidence obyvatel

Nepřichází-li v úvahu žádná z předchozích možností, živnostenský úřad doručuje podnikateli písemnost na adresu SÍDLA zapsaného v živnostenském rejstříku.

Pokud je doručení písemnosti neúspěšné (adresát neznámý, odstěhoval se…), je písemnost zasílána NA ADRESU TRVALÉHO POBYTU, TJ. ROVNĚŽ OHLAŠOVNY, kde (při splnění výše uvedených podmínek o uložení oznámení uložení zásilky a poučení adresáta) desátým dnem od uložení písemnosti bude splněna fikce doručení!!

 

Informace o uložených zásilkách je možno obdržet na podatelně MěÚ Slavkov u Brna, Palackého náměstí 65, anebo na ohlašovně obcí, kde má osoba evidovaný trvalý pobyt.

 

Helena Jelínková, odbor obecní živnostenský úřad

Změna zákona o spotřebitelském úvěru

Živnostenský úřad upozorňuje podnikatele, kteří poskytují nebo zprostředkovávají spotřebitelské úvěry, že dnem 1. prosince 2016 nabývá účinnosti zákon č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru. Tento právní předpis přináší zcela zásadní změnu pro celý sektor poskytovatelů a zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů. Od data nabytí účinnosti zákona nebude živností poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr. Dosavadní právní úpravu poskytování spotřebitelských úvěrů nahradí nový zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Oprávnění pro poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru bude od 01. 12. 2016 vydávat Česká národní banka.

Podnikatel, který byl dosud oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, může provozovat tuto činnost na základě stávajícího živnostenského oprávnění do doby, než Česká národní banka rozhodne o jeho žádosti o udělení oprávnění k této činnosti, nejdéle však po dobu 18 měsíců od účinnosti zákona za podmínky podání žádosti o udělení oprávnění ČNB. Tuto žádost je nutné podat České národní bance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tj. do 01. 03. 2017. Marným uplynutím této lhůty jeho oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru zaniká.

Podnikatel, který byl oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, může nadále provozovat tuto činnost do doby, než Česká národní banka rozhodne o jeho žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele (popř. zapíše vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu). Žádost o oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele je nutné České národní bance podat rovněž do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tj. do 01. 03. 2017. Marným uplynutím této lhůty jeho oprávnění ke zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení zaniká.

 

 

Prodej zábavní pyrotechniky nejen z pohledu živnostenského úřadu

Vzhledem k blížícím se vánočním svátkům a nástupem Nového roku si dovolujeme pokračovat v informacích a radách, a taktéž zároveň navázat na předešlý článek o pyrotechnice, publikovaný již v minulém čísle Slavkovského zpravodaje. Zábavní pyrotechnika se v České republice těší vysoké oblibě. Pokud bylo v minulosti její užívání spojeno zejména s oslavou Nového roku, pak v posledních letech nejsou petardy a rachejtle nic neobvyklého ani v době svátků klidu a míru. Tato zábava je však vždy spojena s velkým rizikem vzniku zranění či požáru a na regulaci prodeje pyrotechniky proto v nedávné době zaměřili svou pozornost i zákonodárci.

Sortiment zboží, jehož prodejní sezóna v těchto dnech pomalu začíná, je bohatý a bohatá je zjevně i fantazie výrobců při vymýšlení názvů jejich výrobků. Tornádo, Slet čarodějnic, Dumbum, Hnusák, Válka světů či Mord parta. To je jen krátký výčet označení, pod kterým se jednotlivé druhy petard, římských svic, světelných kaskád, fontán, vulkánů či pum prodávají.

Zatímco v případě kupujících příslušné právní předpisy s výjimkou dosažení určitého věku nestanoví žádné zvláštní podmínky, v případě prodejců je situace mnohem komplikovanější. Nový zákon            č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi, upravuje nově zacházení s pyrotechnickými výrobky a mimo jiné mění i stávající živnostenský zákon. Pyrotechnické výrobky jsou nyní rozděleny do několika kategorií podle způsobu využití na zábavní, divadelní a ostatní pyrotechniku. V rámci zábavní pyrotechniky, jejíž prodej s nadcházejícím koncem roku kulminuje, jsou pak její jednotlivé druhy označeny jako F1 až F4, kdy 1. kategorie je prodejná osobám starším 15 let, 2. kategorie osobám starším 18 let, 3. kategorie osobám starším 21 let a 4. kategorie je prodejná pouze osobám s odbornou způsobilostí. Divadelní pyrotechnika se dělí na kategorie T1 a T2, kdy první zahrnuje slovy zákona výrobky představující „malé nebezpečí“ a ve druhé jsou zařazeny ty, které mohou používat pouze osoby s odbornou způsobilostí. Do těchto kategorií, které jsou však označeny jako P1 a P2, zákon dělí i tzv. ostatní pyrotechniku, mezi kterou jsou řazeny výrobky používané např. automobilovým a leteckým průmyslem, záchranné prostředky pro horolezectví, plavbu, signalizaci apod.

Podnikatelé, kteří v září letošního roku, kdy zákon vstoupil v účinnost, měli živnostenské oprávnění k provozování volné živnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, jsou oprávněni provozovat živnost spočívající v nákupu, prodeji, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie F4, T2 a F4 po dobu jednoho roku od nabytí účinnosti zákona. Pokud hodlají po uplynutí této doby v provozování uvedených činností pokračovat, musí před uplynutím této lhůty ohlásit vázanou živnost „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojových prací“ a doložit odbornou způsobilost k provozování této živnosti.

Příslušné kontrolní orgány s nacházejícím koncem roku zaměří svou kontrolní činnost mimo jiné právě na plnění podmínek zákona o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi. V této souvislosti spotřebitele upozorňujeme na to, aby při nákupu těchto výrobků věnovali pozornost tomu, kde pyrotechniku kupují a jak je označena. Každý pyrotechnický výrobek musí být opatřen registračním číslem, z něho může spotřebitel mimo jiné zjistit i do které z kategorií pyrotechniky výrobek spadá.  Rovněž tak je třeba věnovat pozornost datu spotřeby a kupovat jen výrobky s návodem k použití v českém jazyce.

Co se týče vlastního nakládání s pyrotechnikou, mezi základní pravidla by mělo patřit její odpalování na volném prostranství, nikoli pod vlivem alkoholu či drog a s ohledem na přítomnost dětí či domácích zvířat.  Důrazně je přitom nutno varovat před přibližováním se k nevybuchlé pyrotechnice či dokonce pokusy tuto opětovně odpálit. Pouze za splnění těchto doporučení lze totiž očekávat, že zakoupená pyrotechnika poslouží výhradně k účelu, pro který byla vyrobena, tedy k zábavě.

 

Bc. Veronika Dupalová

Referent kontroly Obecního živnostenského úřadu

 

 

Pozor na podvodné zápisy do “rejstříků podnikatelů”

Živnostenský úřad upozorňuje podnikatele na nabídky různých soukromých společností  týkající se uzavření  zpoplatněné  “Smlouvy o registraci v rejstříku podnikatelů”. Uvedený typ nabídek (s přiloženou složenkou) může vést k mylnému názoru, že se jedná o další povinný poplatek stanovený při ohlášení živnost, což není pravda.

Na živnostenské úřady v ČR se opakovaně obrací podnikatelé s dotazy na poštovní zásilky, které obdržely od různých společností –  konkrétní nabídky, spočívající v úplatném zápisu podnikatele do určitého registru nebo evidence, tedy činnost provedení zápisu za poplatek.

Upozorňujeme proto  všechny podnikatelské subjekty, že předmětem správního poplatku souvisejícího se vznikem živnostenského oprávnění  je ohlášení živnosti nebo přijetí žádosti o koncesi. Tento správní poplatek vybírá příslušný živnostenský úřad při samotném ohlášení živnosti či žádosti o koncesi. Následně vydává živnostenský úřad výpis ze živnostenského rejstříku. Samotné provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku není zpoplatněno!

Výše uvedený typ písemných nabídek podnikatelům tedy může vést k mylnému názoru, že se jedná o další zákonem stanovený poplatek, což není pravda. Žádná takováto zákonem stanovená povinnost neexistuje.  Jedná se výlučně o soukromou podnikatelskou aktivitu těchto společností a z tohoto důvodu na ni lidé nemusí v žádném ohledu reagovat. (Na složenkách je většinou maličkým přehlédnutelným písmem uvedeno, že zaplacení není povinné.)

 

 

Oznamovací povinnost příležitostných prodejců lihovin

V souvislosti s blížící se akcí „Napoleonské hry 2016“ ve městě Slavkov u Brna (ale i se všemi akcemi podobného typu) upozorňujeme prodejce na stáncích s lihovinami na následující povinnost.

Dle § 133 odst. 5 zákona o spotřebních daních je každá osoba, která je oprávněna prodávat a prodává lihoviny,tj. alkoholické nápoje s obsahem nejméně 15% obj. alkoholu (v lahvích i rozlévané) na veřejně přístupných sportovních a kulturních akcích, včetně tanečních zábav a diskoték, povinna nejpozději 3 pracovní dny před konáním akce o této činnosti písemně informovat celní úřad, v jehož územní působnosti se bude prodej uskutečňovat.

Písemná informace musí obsahovat údaje o prodejci, časové vymezení prodeje a údaje o druhu a množství prodávaných lihovin. Oznámení lze podat i elektronicky, a to do datové schránky, příp. na emailovou adresu podatelny příslušného celního úřadu.  Za nesplnění této oznamovací povinnosti lze uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun.

Koneční prodejci lihovin mohou nakupovat lihoviny pouze od registrovaných osob povinných značit líh anebo od registrovaných distributorů. Lihoviny zakoupené mimo registrované subjekty a lihoviny pocházející z pěstitelského pálení ovoce nelze nabízet k dalšímu prodeji. Samozřejmostí je živnostenským úřadem udělená koncese k prodeji lihu.

Při kontrole musí prodejce předložit:

  • Doklady o nákupu lihovin (od registrovaného distributora)
  • Doklad o udělení koncese (rozhodnutí živnostenského úřadu nebo výpis z živnostenského rejstříku)
  • Kopii oznámení celnímu úřadu

 

_________________________________________________________

Kontakt: Celní úřad pro Jihomoravský kraj, Koliště 17, 602 00 Brno, DS: mhqnzh6,

e-podatelna: podatelna 530000@cs.mfcr.cz, tel: 545 549 111

Upozornění pro plátce DPH – povinnost komunikovat se správcem elektronicky

S účinností od 1. ledna 2016 platí skutečnost, že všichni plátci DPH jsou povinni všechna podání týkající se DPH ( přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné i  dodatečné daňové přiznání, hlášení a vyúčtování) podávat na finanční úřad výlučně  elektronicky.

 

Plátci DPH tudíž nemohou výše uvedená podání učinit prostřednictvím  živnostenského úřadu jako centrálního registračního místa.

Za nedodržení povinné elektronické formy u podání, jejichž seznam je zveřejněn na internetu finanční správy na úředních deskách finančních úřadů, uloží správce daně pokutu ve výši 2000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může mu správce daně uložit pokutu až do 50 000 Kč.

Podrobnější informace jsou dostupné na internetových stránkách finanční správy na www.financnisprava.cz.

ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON – změny ode dne 1.1.2015

Dnem 1. ledna 2015 došlo k několika změnám v živnostenském zákoně, které mají vést především k dalšímu snížení administrativní zátěže podnikatele a k větší ochraně osobních údajů osob zapisovaných do živnostenského rejstříku.

Novela živnostenského zákona se dotýká následujících oblastí

  • Ukládání dokumentů v datovém úložišti živnostenského rejstříku
  • Uchovávání osobních údajů v živnostenském rejstříku
  • Zapisování statutárního orgánu u právnické osoby

 

Ukládání dokumentů v datovém úložišti živnostenského rejstříkusouvisí se zrušením jedné z povinností podnikatelů, a to opakovaně dokládat živnostenskému úřadu doklady, které již byly některému z živnostenských úřadů doloženy při předcházejících řízení. Z listinných dokladů, které podnikatel předloží při ohlášení živnosti, žádosti o koncesi nebo při oznámení změny, živnostenský úřad vytvoří elektronické kopie, které uloží do živnostenského rejstříku tak, aby byly k dispozici všem živnostenským úřadům po celé republice. Podnikatel nebude následně povinen tyto tzv. trvale platné dokumenty při dalších oznámeních živnostenským úřadům opakovaně předkládat, pokud skutečnosti, které doklady osvědčují, zůstaly beze změny.

Týká se to pouze dokladů, které budou doloženy po 1.1.2015, konkrétně jde o výpisy z evidence trestů, doklady o odborné způsobilosti podnikatele a odpovědného zástupce (doklady o vzdělání, osvědčení o rekvalifikaci,  doklad o praxi atd.), doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, kde je umístěno sídlo nebo organizační složka závodu zahraniční osoby.

Uchovávání osobních údajů v živnostenském rejstříkuje další kapitolou novely živnostenského zákona, která se dotýká vedení údajů o podnikatelích v živnostenském rejstříku a směřuje k větší ochraně soukromí a osobních údajů osob zapisovaných do tohoto rejstříku.

Od  účinnosti novely se neveřejným údajem stane adresa bydliště podnikatele, neveřejné budou též výše zmíněné elektronické kopie listin. Za dostačující identifikátor podnikatele, vedle jeho jména a příjmení, data narození a identifikačního čísla osoby, se bude užívat jen adresa sídla. Každý podnikatel je povinen zapisovat do živnostenského rejstříku své skutečné sídlo a mít k zapsané adrese sídla právní důvod jejího užívání po celou dobu, kdy je tato adresa zapsána v živnostenském rejstříku.

V této souvislosti upozorňujeme, že nedoložení právního vztahu k sídlu je v poslední době jedním z nejčastějších důvodů sankčního rušení živnostenského oprávnění, přitom by postačilo, kdyby podnikatel na žádost živnostenského úřadu tento právní vztah k sídlu předložil, popř. změnil adresu sídla na novou legitimní adresu.

Nečinnost podnikatele však nelze tolerovat, neboť v nemovitostech chybně evidovaných jako sídlo podnikatele už obvykle bydlí nebo podnikají jiné osoby, jejichž majetek by mohla ohrozit exekuce dřívějších uživatelů nemovitosti.

Zapisování statutárního orgánu u právnické osoby – nově je od 1.1.2015 do živnostenského rejstříku zapisována i právnická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby a dále osoby oprávněné zastupovat právnickou osobu, která je statutárním orgánem.

INFORMACE O MĚRNÝCH CENÁCH 

INFORMACE O MĚRNÝCH CENÁCH  –  JAK PRO PODNIKATELE, TAK I PRO SPOTŘEBITELE.

POVINNOST OZNAČOVAT BALENÉ VÝROBKY NEJEN PRODEJNÍ CENOU, ALE I MĚRNOU CENOU.

 

Dne 1. května 2014 vznikla prodejcům dle § 13 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, povinnost označovat výrobky jak prodejní cenou, tak i zároveň měrnou cenou. To znamená, označovat výrobky stejně, jak jsme již dávno zvyklí na označování měrných cen v super a hypermarketech. Touto povinností, tj. uvádět měrné ceny na výrobcích se musí řídit i prodejci v malých obchodech při pultovém prodeji s obsluhou, při prodeji formou samoobsluhy na prodejní ploše menší než 400 metrů čtverečních a stejně tak u výrobků nabízených v prodejních automatech. Na tyto výše uvedené prodejce se deset let vztahovala výjimka, ale ta je od 1. května 2014 již minulostí.

V současné době se tedy výše uvedená povinnost označovat výrobky i měrnou cenou vztahuje na všechny balené výrobky potravinářského charakteru, při všech formách prodeje a současně není tato povinnost vázána na velikost prodejny.

Měrnou jednotkou množství je 1 kilogram, 1litr, 1 metr, 1 metr čtvereční, 1 metr krychlový výrobku. Lze také uvést i jiné jednotky množství a to v případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo to odpovídá povaze výrobku (například 1 kus, 100 g, 100 ml, 100 mm).

Nadále však platí výjimka označovat výrobky prodejní a současně i měrnou cenou a to v případech: –   kdy je měrná cena shodná s cenou prodejní  –    u výrobků, u kterých by vzhledem k jejich povaze nebo účelu takové označení nebylo vhodné nebo by bylo zavádějící, –    u výrobků podléhajících významným změnám na objemu nebo hmotnosti, –    při změně ceny z důvodu nebezpečí znehodnocení výrobku podléhajícího rychlé zkáze, –    u kombinace různých výrobků v jednom obalu, –    u výrobků, které jsou nabízeny během poskytování služby, –    u dražeb a nabídky uměleckých děl a starožitností. Podrobnější informace k této problematice jsou uvedeny v zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

 

Jak se správně propočte měrná cena například u tuňákového salátu, rybích prstů apod.?

V uvedeném konkrétním případě potravinářské výrobky rybí prsty a tuňákový salát představují pokaždé konkrétní druh výrobku, jehož součástí je v jednom případě pevný podíl strouhanky a ve druhém pevný podíl zeleniny. Měrné ceny slouží k tomu, aby si spotřebitel mohl srovnat výhodnost nákupu konkrétního druhu výrobku a nikoli k tomu, aby si srovnával podíly některých pevných složek, které jsou součástí nabízeného druhu výrobku. 

Pro výpočet měrné ceny u balených potravinářských výrobků obecně platí, že prodejní cenu baleného výrobku podělíte vyznačenou hmotností gramáže okurek, zeleniny, rybiček, párků apod. (bez nálevu, bez oleje apod.) a výsledné číslo vynásobíte 1000 a tak dostanete měrnou cenu výrobku za 1 kg (například u balení rybích prstů 300g v prodejní ceně balení 61,90 Kč bude vyznačena měrná cena 206,33 Kč/1 kg).

Kontroly zaměřené na dodržování zákona o cenách a s tím souvisejících povinností prodávajícího dle ust. § 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, provádí ve své dozorové kompetenci zejména Česká obchodní inspekce ale i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Plnou dozorovou kompetenci k těmto kontrolám mají i živnostenské úřady. V případě zjištění porušení zákazu užívání nekalých obchodních praktik (např. nepravdivý údaj o měrné ceně) sankci ukládá výhradně Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Příklad výpočtu měrné ceny například u sádla:

Měrná cena=Prodejní cena/Koeficient měrné ceny (Údaj je zaokrouhlen na haléře)

Sádlo 250 g                             Prodejní cena                                13 Kč

Prodejní jednotkové množství   Ks

Měrná jednotka                             Kg

Koeficient přepočtu                      0,13

Výpočet měrné ceny: 13/0,25=52 Kč/Kg

Podrobnější informace k této problematice jsou uvedeny v zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

 

 

 

 

 

.row-centered { text-align:center; } .col-centered { display:inline-block; float:none; /* reset the text-align */ text-align:left; /* inline-block space fix */ margin-right:-4px; } table tbody>tr:nth-child(even)>td { background-color: #272727 }