Program Dnů Slavkova

Dny Slavkova 27. – 29. 5. 2022

Program Dnů Slavkova ke stažení

Pátek 27. 5.

14:00 – 17:00

DĚTSKÝ DEN V ZÁMECKÉM PARKU

  • krále a královnu Koloběžku I.
  • Ze života včely (pořádá lesní školka Pampeliška) s divadélkem v 14.30 a 16.30,
  • Virtuální realita v zámeckých konírnách (vstup 100 Kč)
  • lunapark v zámeckém parku, poníci, malování na obličej, balonky
  • taneční vystoupení 15.00 – 16.00

 

20:00
nádvoří Panského domu
POUTNÍCI a NEZMAŘI

Karas slaví 65
Vstup 190 Kč

 

Sobota 28. 5.

Palackého náměstí

09:00-16:00

Tradiční řemeslný jarmark

13.00 – 15.00

Otevřená radnice spojená s výstavou fotografií Slavkova od Zdeňka Vošického

 

Pódium na náměstí                                                                     

10.30-16:00

Vystoupení dětí ze slavkovských škol

10:30                            Křižanovánek

11:00                            KMŠ Karolínka

11:10                            Vystoupení B-fresh

11:40                            břišní tance Azar, Habibi a Warda

12:00                            Taneční klub Martiny Bartuschkové

13:00                            hudební vystoupení žáků ZUŠ Františka France

 

 

14.00                   vystoupení taneční skupiny N-YOJ

14.30                   TeamGym

15:00                   Vyhlášení Sportovce roku

15.15                   Glitter Stars

16.30                                   Slávek Janoušek s kapelou

18.30                                    Marie Rottrová a orchestr Gustava Broma

21.00                                    Loretta

22.30                                    Denoi

 

Nádvoří Panského domu

13.00    Dandy´s guitar & Co

15:00     Long drink

16:00     Blend

17.00      Doktoři

18:30    Výlet

 

zámecký park

10.00 – 12.00     „Pilné včelky“, zábavné dopoledne pro děti ve spodní části parku (DDM)

 

OSLAVY 140. Výročí založení hasičského sboru

 

9.30                       Slavnostní průvod městem (od hasičské stanice v ulici Malinovského)

14.00 – 17.00     Výstava hasičské současné i historické techniky, zámecký park

14.30                     Série ukázek hasičského útoku

 

 

Neděle 29. 5.  

Zámek Slavkov – Austerlitz, Rubensův sál  

17.00

Národní festival komorních orchestrů

Komorní orchestr Arthura Nikische (bývalý Kyjovský komorní orchestr)

Saxofonové kvarteto ZUŠ ze Zlína

Collegium Musicum – Komorní orchestr z Brna (Ped. fakulta Masarykovy univerzity)

 

DOPROVODNÝ PROGRAM

  1. – 29. 5.

KOLOTOČE SCHULTZ

Dny Slavkova po dvou letech budou! Hlavní hvězdou bude Marie Rottrová

Marie Rottrová s brněnským legendárním Orchestrem Gustava Broma. Velkolepá oslava 140. výročí slavkovských hasičů. Glitter Stars a další dětské soubory, které již dva roky nemohly ukázat své talenty. Nejen to jsou hlavní „taháky“ letošních Dnů Slavkova. Uskuteční se od pátku 27. do neděle 29. května. Hlavní program se uskuteční v sobotu 28. května. Na Palackého náměstí opět vyroste řemeslný jarmark a pódium.

(Pokračování textu…)

Zámek Slavkov oslaví start sezóny moravským jídlem a folklorem. Již tuto sobotu

Návštěvníci jednodenního festivalu To nejlepší z Moravy ochutnají speciality z kuchařky Jihomoravský krajáč od Petry Burianové, vítězky Peče celá země a setkají se s gastromágy z průvodce Gourmet jižní Morava. Maxijedlík Jaroslav Němec se zase pokusí pokořit sám sebe v rekordu pojídání svatebních koláčků. Akce se uskuteční v sobotu 30. dubna od 10.00 do 16.00 v zámeckém parku.

(Pokračování textu…)

Napoleonské akce ve Slavkově u Brna jsou kvůli vládnímu nařízení zrušeny

Slavkov u Brna ruší akce spojené s připomínkou 216. výročí bitvy u Slavkova. Nařízení Vlády ani zhoršující se situace v nemocnicích konání programu neumožňuje. Program se měl uskutečnit příští pátek a sobotu 3. – 4. prosince.

„V posledních dvou měsících město Slavkov u Brna, pracovníci zámku Slavkov – Austerlitz a členové historických klubů připravovali program tradičních napoleonských akcí. Přestože jsme vnímali, že epidemiologická situace se zhoršuje, měli jsme vůli a chuť program přizpůsobit platným pravidlům. Jakkoli jsme věděli, že by to nakonec nevypadalo tak, jak si pamatujeme z předchozích let. Po včerejším rozhodnutí Vlády, která logicky reaguje na zhoršující se situaci, nemáme na výběr. Jarmark i vojenský program pořádat nebudeme. Situace je opravdu vážná a my nemůžeme ohrožovat zdraví našich občanů a zhoršovat situaci ve spádové nemocnici, která již nyní hlásí plno,“ vysvětlil starosta města Michal Boudný.

Akce byly již ve všech ohledech připraveny. Na sobotní jarmark byly přihlášeny přes dvě stovky prodejců občerstvení i řemeslných výrobků. Pozváni byli členové historických klubů nejen z Česka, ale i Slovenska, Belgie, Německa, Rakouska a Francie. Akce v uplynulých letech lákaly do města tisíce návštěvníků a turistů.

 

Nejkrásnější hudbou na zámku je lomoz návštěvníků v prohlídkové trase

Městská příspěvková organizace Zámek – Austerlitz zažívá dvě velmi napjaté sezóny. Přestože se v době zavřených bran mohlo zdát, že „obyvatelé zámku“ si mohli dovolit odpočívat, opak byl pravdou. Zámecké zdi ukrývaly nejen rušné práce komplikované ztlumeným topením, ale také dramata v podobě neustálého přepracovávání kulturního a společenského programu. Výsledkem je zaplněný kalendář na následující týdny a měsíce a poměrně ostrý start zejména na venkovní scéně. „Situaci jsme zvládli za cenu velkých škrtů, utlumení rozvoje a nasazení kolegů, kteří do příprav neváhali zapojovat i své rodinné příslušníky. Z mnohých z nás se v zimě kvůli šetření na topení stali otužilci. Všechno to ale stálo za to. Největší odměnou je pro nás slyšet lomoz návštěvníků, vidět plná hlediště a potkávat spokojené výletníky v zámeckém parku. Konečně mám pocit, že se naše často sisyfovská snaha a optimistická komunikace v době lockdownu vyplatila,“ popsala ředitelka zámku Slavkov – Austerlitz Eva Oubělická.

  (Pokračování textu…)

Startuje cykloakce za poznáním regionu. Průkazky a diplomy si vyzvedněte na sekretariátu

Objevte krásy našeho regionu ze sedla kola. Navštivte až do konce léta všech 27 obcí mikroregionu Ždánický les a Politaví. Cykloprůkazky pro sběr razítek si můžete vyzvednout na sekretariátu starosty (historická radnice, první patro) nebo ve food trucku Zámecké restaurace Austerlitz před zámkem. Na sekretariátu máme také připravené diplomy a milou odměnu pro účastníky loňské cykloakce. Jsme tady pro vás každé pondělí a středu od 7.00 do 17.00 a v další všední dny od 7.00 do 13.00. Food truck má otevřeno každý den do 20.00.

(Pokračování textu…)

Restaurátor: stále mě udivuje krása slavkovských soch, ale i návštěvníci, kteří na ně dokážou vylézt a fotit si selfie

V zámeckém parku se i letos pokračovalo s obnovou vzácných tři sta let starých barokních soch. Novou tvář získaly například obě najády na spodním horizontu francouzské části parku. Na náročné restaurování se již třetím rokem podílí čtyřčlenný tým pod vedením Josefa Červinky. Díky nim se daří dílo, jemuž hrozila zkáza, zachránit. Práce by neměly utichnout ani v příštím roce, kdy by měly přijít na řadu například okrasné vázy a sousoší. „Neustále mě překvapuje krása soch a jejich sochařská rafinovanost. Tento můj obdiv se však mění v údiv ve chvíli, kdy jsem svědkem scén, při nichž někteří majitelé parku nemají problém nechat vykonat potřebu svého pejska na soklu sochy, opřít si o ni kolo nebo na ni vylézt kvůli zajímavé selfie,“ říká v rozhovoru restaurátor Josef Červinka.

Z fondu na obnovu městské památkové zóny ministerstva kultury se nebudou renovovat pouze sochy v parku. Opraví se také oltář v kapli u hřbitova, na ulici Špitálské, kterou vlastní Římskokatolická církev.

 

V zámeckém parku pracujete již třetí sezónu. Za tu dobu jste již zrestaurovali 29 soch, tedy téměř polovinu z „galerie“ rozmístěné v parku. Jak moc zabraly přípravy a pak samotná realizace?

Práce zahajujeme čištěním povrchu soch od nečistot a biologických povlaků. Již v průběhu čištění postupně zpevňujeme zvětralý kámen. Po té se pokoušíme snížit obsah vodorozpustných solí v sochách, který je zde poměrně vysoký. Dále následuje doplňování chybějících částí soch a jejich závěrečná povrchová úprava. Přípravné práce spočívající v dohledávání předloh pro rekonstrukce chybějících částí soch, přípravy materiálů, shánění surovin, testování navržených technologií jsou podobně časově náročné jako samotná realizace. To vše zvládáme v základním týmu čtyř restaurátorů. Počet kolegů spolupracujících na této akci však překračuje desítku.

Co pro vás zakázka na obnově soch ve slavkovském parku znamená a jak moc se liší od těch, které jste dosud dělali?

Vedle Jižní Moravy pracuji například v Žamberku, Poličce, Poděbradech, Praze nebo v Liberci.  Každé restaurování je individuální záležitostí a liší se navzájem technikou vzniku uměleckého díla, jeho materiálem, místními přírodními i společenskými podmínkami, a proto je těžké jednotlivé akce srovnávat. Restaurování souboru soch slavkovského zámeckého parku se liší rozsahem prací, ze kterého vyplývá velká časová náročnost a to nám umožňuje sochy dlouhodobě pozorovat v různých ročních obdobích, povětrnostních podmínkách a to nejen při restaurování, ale i před ním po něm. To považuji za velmi zajímavé a poučné.

Co vás překvapilo při samotné realizaci?

Neustále mě překvapuje krása soch a jejich sochařská rafinovanost. K těm nemilým překvapením patří chování některých návštěvníků parku, kteří nemají problém nechat vykonat potřebu svého pejska na soklu sochy, kterou právě opravujete, opřít si o sochu kolo nebo na ni vylézt aby se mohli vyfotit.

Které sochy vám daly nejvíc „zabrat“? S jakými problémy jste se potýkali?

O problémy není u slavkovských soch nouze. Při doplňování chybějících částí soch nás letos trápily sochy najád, které byly s největší pravděpodobností původně umístěny vysoko na architektuře a byly určeny především pro podhled, ale v současné době jsou  nejblíže přístupné zezadu a to v úrovni očí diváka. Je tedy poměrně náročné dát doplňkům například rukou správnou proporci, aby vypadaly ze všech pohledů přijatelně. Dalším komplikovaným problémem je velmi vysoká koncentrace vodorozpustných solí v kameni celého souboru soch. Ty jsou nepříjemné jednak z estetického hlediska, neboť na povrchu tvoří vlhké tmavé skvrny a hlavně svou opakovanou krystalizací degradují hmotu kamene a  ten se začne časem rozpadat. Bohužel běžné postupy používané v restaurování jsou v tomto případě málo účinné. Hledáme spolu s odborníky z Akademie věd a vysokými školami řešení, ale zdá se, že jej nenalezneme, tak rychle jak bychom si přáli. Co se týče počasí, tak jsme na tom jako většina lidí, kteří pracují venku a musím práce plánovat a přizpůsobovat povětrnosti,  abychom splnili technologické podmínky používaných materiálů. Letošní deště, na které jsme si v posledních letech odvykli, nám prodloužily pracovní sezonu v parku až do zimy.

Používali jste při restaurování i technologické novinky, nebo šlo spíše o „starou tradiční ruční práci“?

Při restaurování se držíme osvědčených technik, které máme k dispozici. Každý rok se snažíme na základě  zkušeností z předchozích etap vylepšovat použité materiály. Rád bych na slavkovských sochách pro dočišťování sádrovcových krust použil laser, což je ale bohužel mimo finanční možnosti této akce.

Jaké materiály jste při modelování nových prvků používali – jednalo se také o původní mušlový vápenec? Jak složité bylo tento materiál najít a získat?

Do jisté míry ano. Chybějící partie soch doplňujeme umělým kamenem, který je tvořen různými drtěmi několika typů vápenců včetně mušlového. Hledání vhodných materiálů bylo poměrně složité, ale to jsme museli vyřešit již v první etapě restaurátorských prací a nyní pouze precizujeme tehdejší recepturu. Některé materiály kupujeme v Něměcku, Itálii nebo Rakousku a ty nebyly letos tak snadno dostupné jako dříve, ale naštěstí jsme se zvládli zásobit včas.

Vaše práce dozoroval i letos zesnulý profesor Miloš Stehlík. Muž, který se podílel na jejich obnově při posledních opravách v sedmdesátých letech. Jak vám tato spolupráce vyhovovala, co nového jste díky tomu objevili?

Spolupráce to byla výborná. Pan profesor nejen, že se podílel na podobě dnešní adjustace soch v parku v sedmdesátých letech minulého století, ale byl i znalcem obou autorů sochařské výzdoby zámeckého parku. Díky tomu jsme se pod jeho vedením odvážili do některých náročnějších rekonstrukcí chybějících částí soch. Často na něj s kolegy při práci vzpomínáme.

Při procházce parku si můžeme všimnout, že některé sochy začaly „zelenat“. Čím je to způsobené? Jak moc to může sochy poškodit a jak se toho vyvarovat?

 

Mušlový vápenec, ze kterého jsou sochy zhotoveny je velmi dobrou půdou pro osidlování biologickými povlaky, lišejníků, řas, plísní a mechů. Navzdory chemickému ošetření soch probíhá jejich opětovné bionapadení opravdu velmi rychle. V letošním roce tomu určitě pomohlo i větší množství srážek. Nynější míra biologického osídlení povrchu soch má spíš estetický dopad, ale samozřejmě při vyšší míře se může podílet na degradaci kamene. V průběhu restaurování testujeme různé možnosti, jak v budoucnu sochy ošetřovat, aby byla prodloužena jejich životnost. Mezi jedno z opatření je i výběr vhodného přípravku pro eliminaci biologického napadení.

Již nyní komise pro památkovou péči doporučila pokračovat v restaurování soch i v příštím roce. Jaké sochy se dočkají oprav a co na nich bude potřeba udělat?

 

Příští etapa by se neměla nějak výrazně odlišovat od těch předchozích. V jejím rámci bude dokončeno restaurování soch a bude se pokračovat v restaurování dekorativních váz. Já bych si osobně přál aby se ještě upravila prezentace sousoší Nejsvětější Trojice ze zaniklého slavkovského trojičního sloupu a sochy určené pro podhled nebyly umístěny v trávě, ale na nějaké citlivé soudobé architektuře sloupu ve výšce pro kterou byly vytvořeny. Tento projekt jsme připravovali s již zmíněným panem profesorem Stehlíkem, který byl jeho velkým zastáncem.

 

Soubor barokních soch je dílem Giovanni Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Giuliani je autorem soch například v klášteře Heiligenkreutz, v Liechtensteinském zahradním paláci Rossau nebo v Leebově zahradě ve Vídni. Lengelacher se zase podílel například na sochařské výzdobě Mikulova. Kompletní soubor čítá 64 kamenných děl, které u obou umělců zadal Dominik Ondřej Kounic pro zámeckou oranžerii kolem roku 1700. 48 z nich je nyní trvale vystaveno v zámeckém parku, zbytek zdobí interiéry zámku nebo jsou uloženy v depozitáři. 29 z nich se v posledních třech letech dočkalo restaurátorské péče.

 

.row-centered { text-align:center; } .col-centered { display:inline-block; float:none; /* reset the text-align */ text-align:left; /* inline-block space fix */ margin-right:-4px; } table tbody>tr:nth-child(even)>td { background-color: #272727 }