Městský architekt: Je důležité udržet a rozvíjet jedinečnost Slavkova

Město Slavkov u Brna začalo od poloviny března spolupracovat s architektem Lukášem Peckou. Úkolem tohoto experta bude zejména dohled nad strategickým rozvojem města z urbanistického pohledu. Svůj pohled na věc ale vnese i do takových „drobností“ jako je vypsání architektonické soutěže na rekonstrukci Společenského centra Bonaparte, využití domu číslo 63 v Husově ulici nebo revitalizace jednotlivých ulic a náměstí.

„Můžu nabídnout nezávislý vnější pohled na veřejná prostranství, architekturu a urbanismus ve městě. Pohled, který pomůže městu stanovit koncepci na několik let dopředu a který překlene více než jedno volební období,“  říká architekt, který byl vybrán na základě veřejné soutěže inspirované doporučením České komory architektů.  Město bude využívat jeho služby na základě smlouvy o spolupráci.

[lsvr_alert_message type=“info“ closable=“no“]

https://www.slavkov.cz/wp-content/uploads/2019/04/foto-lukas-pecka.jpg

Ing. arch. Lukáš Pecka, Ph.D.

Architekt a urbanista narozený v Brně. V roce 2004 absolvoval Fakultu architektury VUT diplomem u Prof. Ing. arch. Ivana Kolečka, v průběhu dalších let působil šest let jako externí asistent v jeho diplomním ateliéru. Od roku 2012 je autorizovaným architektem České komory architektů. Od roku 2011 má vlastní architektonickou praxi „archislužba.cz“. Zaměřuje se na úspornou, vstřícnou a nadčasovou architekturu pro soukromé klienty i pro města (Litomyšl, Tišnov, Brno, Rožnov pod Radhoštěm…). Práce jeho ateliéru získává pravidelně ocenění v architektonických soutěžích (např. 1. cena za Smuteční síň ve Valašském Meziříčí, 1. cena za projekt Přednádraží v Tišnově).

zdroj: Česká komora architektů

[/lsvr_alert_message]

Jedním z úkolů městského architekta bude pomáhat udržovat a posilovat „genia loci“ našeho města. Co je tím, na co bychom měli být hrdí? Co tvoří genius loci Slavkova?

Jednou z výhod městského architekta, může být paradoxně i to, že není místní obyvatel. Může se tak na celkovou koncepci dívat více z nadhledu. Mě při první návštěvě ohromilo, že je tady spousta věcí, na které je možno navazovat. V žádném případě to není fádní, lehce zaměnitelné město.

Když se řekne Slavkov, každému se vždy vybaví Napoleon. Ano, ten tu pobyl pár dní… O podobu města se však nejvíc zasloužili Kounicové. Jejich rod budoval město po staletí. Město naštěstí příliš nezničily ani minulé diktatury, které v jiných místech napáchaly nevratné škody.

Asi neřeknu nic překvapivého, když zopakuji, že genius loci Slavkova je ve velkorysosti spojené s rodovým sídlem Kouniců: mohutný zámek, park, aleje. Ze zámku vidíte na všechny světové strany celé město. Na jedné straně jsou zde jasně definované linie jako obchvat, železnice, průmyslové zóny, na druhé straně se město z nížiny od Litavy pozvolně zvedá do kopců se zelení a s Urbanem. Je tady na co navázat.

Co si tedy máme představit pod prací městského architekta v našem městě? Co bude vaším cílem?

Jsem v roli externího odborného poradce. Jsem architekt urbanista a nejsem místní. Takže bych měl nabízet zejména nezávislý vnější pohled na tuto problematiku. Na druhou stranu jsem ale ve službách města. Je tedy mojí povinností být na straně města a jeho obyvatel ve smyslu koncepčního rozvoje. Měl bych radit vedení města s rozvojovými plány, které budou definované na patnáct, dvacet let dopředu. Tedy časový horizont mnohem delší než jedno volební období. Samozřejmě tady ale budu také od toho, abych dokázal poradit i s jednotlivými „maličkostmi“ – ať už to budou veřejná prostranství, ulice, nebo podoba stavebních záměrů.

Jsem rád, že vedení města si uvědomuje, že koncepce rozvoje je důležitá. Vždyť Kounicové nebudovali zámek a okolí města v horizontu pěti, deseti let, ale po několik generací.

Buďme konkrétní – o kterých lokalitách, které jsou potřeba koncepčně uchopit, mluvíme?

Těžko říci, čím začít. Jsme samozřejmě na startovní čáře, takže se mi teď těžko mluví o jednotlivostech. Spolu s dalšími odborníky se budu podílet na strategickém plánu, jehož cílem bude jasná definice toho, čím je Slavkov jedinečný a jak tuto jedinečnost rozvíjet a nepotlačovat ji. Jak ve Slavkově dál stavět, ale nerozbíjet to harmonické, co tu už máme. A pak je tu veřejný prostor – ulice, náměstí, které všichni užíváme každý den. A užíváme je, ať už jdeme pěšky nebo jedeme autem. Veřejné prostory by měly být co nejvíc přívětivé a bezpečné.

Úkolem městského architekta naopak nebude vytvářet vlastní architektonická řešení například Společenského centra Bonaparte, Koláčkova náměstí nebo třeba využití domu v Husově ulici 63…. Na tyto dílčí projekty budou vypisovány soutěže – ať už architektonické nebo klasické stavební tendry. Jaká bude vaše úloha při těchto soutěžích?

Nyní začínáme společně s vedením města pracovat na metodice, jakými způsoby lze hledat zhotovitele projektů. Abychom jednak naplnili legislativní požadavky, ale abychom především našli to nejlepší řešení pro ten který úkol, pro tu kterou lokalitu. V některém případě má město jasnou představu o zadání, jindy je potřeba více návrhů a mezi nimi pečlivě porovnávat. Vždy je potřeba ale najít dobrý tým, dobrého architekta. A to lze několika způsoby – jedním z nich je otevřená architektonická soutěž o návrh, ve které odborná porota vybírá ten nejlepší z mnoha soutěžních návrhů. Budu velmi rád, když se takto najde podoba společenského centra Bonaparte. Vždyť to bude důležitý dům – nebo soubor objektů – v exponované poloze mezi zámkem a náměstím, kam budou chodit všechny generace obyvatel.  Pro další důležité úkoly by město mohlo vypisovat soutěže užší a vybírat ze tří, čtyř návrhů ten nejlepší. V porotě těchto soutěží obvykle budou sedět jak zástupci města, tak nezávislí odborníci. Já tam mohu být také, nebo mohu porotování moderovat nebo být v roli poradce.

https://www.slavkov.cz/wp-content/uploads/2019/04/slavkov-dron-7.jpg

Soutěž na řešení společenského centra Bonaparte bude první architektonickou soutěží, která bude v našem městě vypsaná. Co může přinést více než klasický projekt?  

V Česku je dnes běžné, že se do jedné soutěže přihlásí třicet i čtyřicet kanceláří, které přinesou třicet – čtyřicet pohledů na daný problém. Pro soutěž je tím pádem velmi důležité zejména jasně definované zadání toho, co město od proměny očekává a co přesně chce, aby centrum Bonaparte zastřešovalo. Takový přístup ale samozřejmě znamená, že celá příprava proměny bude vyžadovat nejen více času, ale také peněz. Vzhledem k tomu o jakém místě, významu a funkci se bavíme, tak si ale myslím, že rekonstrukce a modernizace Bonaparte by měla být primárně otázkou chytrého řešení, které bude fungovat i za několik desítek let.

Mluvíte o popularizaci architektury v našem městě. Co si pod tím máme představit?

To je takový druhotný úkol, podle mého názoru ale hodně důležitý. Rád bych nabídl občanům možnost podívat se na prostředí, ve kterém žijí i jinýma očima, než byli dosud zvyklí. Plánuji postupně uspořádat několik komentovaných procházek městem, po jeho hezkých i nehezkých místech. Lidem se budu snažit přiblížit více můj pohled na konkrétní místa.

Strávil jste ve Slavkově víkend, abyste jej důkladně prošel. Co vás na první dojem zaujalo nejvíc?

Znovu jsem si uvědomil výhody města malých vzdáleností. V srdci Slavkova je jak rušné náměstí, tak úžasný park. Ze zámeckého nádvoří je na dosah i náměstí i krajina, vše pospojované prostřednictvím alejí.  Obrovskou výhodou je snadná pěší dostupnost uvnitř města. Pokud bych měl jmenovat počiny z nedávné minulosti, které městu prospěly, tak je to určitě enkláva určená pro rekreaci v těsné blízkosti zámku a centra města. Snadno dostupné koupaliště, stadion i golfový rezort. Golf přitahuje specifickou skupinu návštěvníků, navíc je to v podstatě nezastavitelná zeleň, která vám dává jistotu, že zde nevyroste sídliště nebo nějaký přehuštěný developerský projekt.

Byl jsem také příjemně překvapený z Kounicova dvora. Očekával jsem současný standartní přístup – tedy minimalizovat přidanou hodnotu a vytěžit pozemek na 200 procent. Vznikl však hezký obytný soubor, který vychází z čtyřkřídlého dvora, který zde stával staletí. Město mě také zaujalo tím, že zde nenajdete nelidská sídliště. Většinou se jedná o obytné soubory velmi příjemného měřítka zasazené do zeleně – jako například bytovky v ulici Polní nebo i sídliště Zlatá Hora.

Co bude určitě potřeba řešit je atraktivita veřejných prostranství pro pěšího. Přijel jsem s kolegyní vlakem a cesta z nádraží do centra opravdu nebyla fajn zážitkem.