Registr oznámení střetu zájmů
Střet zájmů – nový systém (od 01.09.2017)
- vytvoření centrálního registru oznámení v režii Ministerstva spravedlnosti
Tento model má nahradit stávajících cca 6500 evidenčních orgánů, které v současnosti registry oznámení vedou. Ve své evidenční činnosti by se centrální evidenční orgán (Ministerstvo spravedlnosti) měl i nadále zaměřit předně na kontrolu skutečnosti, zda veřejní funkcionáři příslušná oznámení včas podali, a následně na kontrolu úplnosti a věcné správnosti podaných oznámení. Ke kontrolním účelům bude centrální evidenční orgán využívat rovněž informace a databáze jiných orgánů veřejné moci (základní registry, centrální registr silničních vozidel, katastr nemovitostí a další). Zjištění možných pochybení ze strany veřejných funkcionářů bude centrální evidenční orgán i nadále adresovat přestupkovým orgánům, kterými jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Úřad pro ochranu osobních údajů.
Vedle vlastní evidenční a kontrolní činnosti bude centrální evidenční orgán jakožto ústřední správní úřad pro oblast střetu zájmů poskytovat rovněž metodickou podporu veřejným funkcionářům, podpůrným orgánům a přestupkovým orgánům, která v současné době zcela absentuje.
- stanovení povinnosti veřejného funkcionáře podat oznámení na začátku funkce
V současné době podávají veřejní funkcionáři oznámení podle zákona o střetu zájmů až v kalendářním roce následujícím po zahájení jejich veřejné funkce (do 30. června tohoto roku). Smyslem podání oznámení na začátku funkce (tzv. „vstupní“ oznámení) je stanovení základního referenčního rámce, tzv. bodu „nula“, bez kterého je vypovídající hodnota předkládaných „průběžných“ oznámení veřejných funkcionářů sporná. Cílem úpravy zakotvení tohoto institutu tak má být především umožnit přesněji kontrolovat možný nesoulad výše příjmů veřejných funkcionářů s majetkem a majetkovými výhodami získanými během výkonu jejich funkce.
- úprava systému správního trestání přestupků spáchaných v oblasti střetu zájmů
Cílem úpravy v této oblasti je v první řadě rozlišit citelnost hrozících sankcí podle povahy a závažnosti protiprávního jednání (správního deliktu) a celkově tyto sankce zpřísnit – novela přichází se stanovením dolních a zvýšením horních hranic pokut, které lze za přestupky uložit, a dále s vyloučením možnosti uložit napomenutí a upustit od uložení sankce ve vztahu k převážné většině přestupků veřejných funkcionářů a osob, které byly veřejným funkcionářem. Úpravou dochází také k rozšíření kategorie subjektů, které se mohou dopustit přestupků v oblasti střetu zájmů v relaci k nakládání s osobními údaji, i na právnické a podnikající fyzické osoby, které nelze pro taková protiprávní jednání podle současného právního stavu postihnout.
- zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence stanoveného v § 6 zákona o střetu zájmů
Cílem zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence je zabránění jevu tzv. „otáčivých dveří“, kdy veřejný funkcionář po skončení své veřejné funkce působí v právnické osobě, o které (ve smyslu uchazeče o veřejnou zakázku) ve veřejné funkci rozhodoval. V současném znění zákona o střetu zájmů není porušení tohoto zákazu provázáno se sankcí; předkládaná novela tento nedostatek odstraňuje a nadto zákaz konkurence částečně rozšiřuje.
Změny v oblasti střetu zájmů jdoucí nad rámec vládního návrhu zákona č. 14/2017 Sb.:
Pro úplnost je třeba dodat, že zákon č. 14/2017 Sb. přináší ještě některé další důležité změny, které nebyly součástí původního vládního návrhu a na jejichž zakotvení se Ministerstvo spravedlnosti nikterak nepodílelo; všechny tyto změny nabyly účinnosti již k 9. 2. 2017. Konkrétně jde o:
- stanovení zákazu provozování rozhlasového a televizního vysílání a vydávání periodického tisku veřejnými funkcionáři uvedenými v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů a obchodními společnostmi, v nichž je takový veřejný funkcionář společníkem, členem nebo ovládající osobou;
- stanovení zákazu účasti obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) – člen vlády – nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25% účasti společníka v obchodní společnosti, v zadávacích řízeních podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek;
- stanovení zákazu poskytování dotací nebo investičních pobídek podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, obchodním společnostem, v nichž veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) – člen vlády – nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25% účasti společníka v obchodní společnosti.