Rekonstrukce průtahu města startuje již na konci příštího týdne

Slavkov u Brna se připravuje na jednu z největších dopravně – stavebních akcí za uplynulá desetiletí. Od konce příštího týdne (pravděpodobně 22. dubna 2021) se v ulicích objeví omezující dopravní značky, které odstartují první etapu rekonstrukce průtahu – stavbu kruhové křižovatky u ulic Slovákova, ČSA a Polní. V této lokalitě se bude pracovat cca. 4 měsíce a po celou dobu nebude tato křižovatka průjezdná a navazující ulice budou označeny jako slepé. Semafory zde budou řídit provoz pouze autobusů, integrovaného záchranného systému, popelářů a technických služeb. Ostatní doprava bude svedena na silnici I/50 – tedy na obchvat města.

(Pokračování textu…)

Zámecký park získá desítky nových laviček i odpadkových košů. Pro děti vznikne herní zóna.

Téměř devadesát laviček a třicet odpadkových košů. Přírodní dětské prvky. Osvětlení horní části parku, včetně přístupových cest. Vybudování cest k opravenému altánu. Naučná stezka prozrazující názvy staletých stromů. Zámecký park prochází další vlnou oprav a dovybavení.

Řemeslníci si již v uplynulých týdnech odvezli do svých dílen první lavičky určené k renovaci. Památkáři již také ladí s dodavateli poslední detaily na dětských prvcích i osvětlení. Nové prvky si návštěvníci budou moci užít už letos v létě.

podrobné informace o projektu zde

V horní části parku například přibyde dlouho chybějící stožárové osvětlení, díky kterému bude odchod z nočních akcí v parku bezpečnější. „Ožijí“ i živé ploty, v nichž bude schováno přes třicet nízkých svítidel.

„Jsem velmi rád, že nákladné opravy, které se v zámeckém parku odehrály v uplynulých třech letech a byly zaměřeny zejména na záchranu kulturních památek, korunujeme tím, po čem návštěvníci nejvíc volali – chybějící lavičky a odpadkové koše. Díky penězům, které jsme na projekt získali z evropských fondů, můžeme pomýšlet i na další „drobnosti“, které z parku udělají bezpečné a hlavně příjemné místo v jakoukoli dobu. Vždyť, kolikrát jsme museli vymýšlet velmi složitá řešení, abychom například osvětlili cestu stovkám návštěvníků odcházejících z letního kina. Některé akce jsme kvůli bezpečnosti nedělali raději vůbec,“ uvedl starosta města Michal Boudný.

Stávající oprýskané a často poničené lavičky projdou kompletní renovací, na některých místech přibydou zcela nové. Neobvyklé posezení vznikne také u spodní fontány na betonové zídce. Návštěvník již také nebude muset hádat názvy nádherných stromů. U třiceti nejvýznamnějších budou umístěny informační tabule.

Asi nejvýraznější změnou, kterou ocení zejména nejmladší návštěvníci, je vystavění herní zóny. Dřevěné prvky budou umístěny v délce téměř sto metrů podél nově opravené zdi. Děti se můžou těšit například na dřevěné koníky, skákací disky, balanční prvky, houpačky i prolézačku. „Všechny herní prvky budou z přírodního materiálu tak, aby co nejméně narušovaly ráz areálu. Každý krok pečlivě konzultujeme dozorujícími památkáři,“ popsal vedoucí odboru správy majetku, investic a rozvoje Petr Lokaj.

Příjemnější bude také přístup k nedávno renovovanému čínskému altánu, který je jednou z dominant parku. Zajistí ho vybudování nových cest ze severní i z jižní strany.

Práce se návštěvníků parku téměř nijak nedotknou – prostor zůstane po celou dobu přístupný a i lavičky se budou obměňovat postupně. „Pouze při některých fázích projektu v období od března do května se připraví na zákaz vstupu do některých částí parku z důvodu zemních prací. Vzhledem k jeho rozloze ale nepocítí výrazné omezení,“ ujistila ředitelka Zámku Slavkov – Austerlitz Eva Oubělická.

Náklady přesahují sedm milionů korun, pět milionů však pokrývá dotace z evropských fondů.

Zámecký park i přilehlé okolí zámku zažil v posledních třech letech výrazné opravy. Po náročných sanačních pracích se zpřístupnily zámecké valy. V severní části parku se také podařilo obnovit a zachránit původní barokní zeď v délce čtyři sta metrů. Ve spodní části září replika původního čínského altánu. Zámek je také, jako jeden z mála památek na jižní Moravě, vybaven výtahem do hlavních prohlídkových tras a koncertních sálů.

Detailní informace k projektu naleznete na stránkách slavkov.pincity.cz

Západní chodník Tyršovy ulice je kompletně opravený

Město opravilo další etapu část chodníku v ulici Tyršova. Rekonstrukce se týkala téměř půlkilometrového úseku od polikliniky až po ulici Pod Oborou. Západní strana celé ulice je tak nyní kompletně opravená v délce téměř 700 metrů.

Díky investici za téměř 5 milionů korun stavbaři opravili i obslužnou silnici podél bývalého obchodu Jednota a vybudovali zde devět parkovacích stání. Nový chodník o délce 125 metrů vznikl také v ulici Pod Vinohrady. Stavební práce navázaly na loňskou rekonstrukci chodníku podél Integrované střední školy.

V příštích měsících se Slavkov dočká oprav silnice a chodníků v ulici Slovákova (od ulice Nerudova), ČSA, Boženy Němcové a Lidická. Náročná akce se dotkne kompletní infrastruktury – silnice, parkovacích stání, chodníků, zbudování přechodů, nového veřejného osvětlení a zejména nové kruhové křižovatky. Tento úsek bude bohužel po dobu stavby – tedy od poloviny dubna až do zimy – kompletně neprůjezdný. Pravděpodobně o měsíc později začne také kompletní rekonstrukce ulice Malinovského od polikliniky, podél základní školy Komenského až po mateřskou školu Karolinka. O detailech dopravní organizace se informujte na stránkách www.slavkov.cz nebo prostřednictvím Mobilního rozhlasu (registrace na slavkov.mobilnirozhlas.cz nebo na telefonicky na tel. 703 155 111)

 

Místní akční plán vzdělávání ve školním roce 2020/2021

Město Slavkov u Brna pokračuje úspěšně i ve školním roce 2020/2021 v realizaci projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání („MAP“). I přes omezení způsobená aktuální epidemiologickou situací jsme stále aktivně spolupracovali s mateřskými i základními školami v území ORP Slavkov u Brna, stejně jako se zájmovými organizacemi, které se věnují rozvoji a vzdělávání dětí do 15 let věku.

(Pokračování textu…)

Počet obyvatel ve Slavkově opět vzrostl

Ve Slavkově u Brna podle údajů interního systému městského úřadu žilo v roce 2020 6836 obyvatel. To je opět více, než tomu bylo v loňském roce. Nově narozených občánků přibylo 81, tedy o tři méně než v roce předchozím. Bohužel kvůli koronavirovým opatřením se nemohlo uskutečnit žádné oficiální vítání na radnici.

(Pokračování textu…)

Dobrovolný svazek obcí Dr. Václava Kounice – smlouva podepsána

Ve středu 17. 2. 2021 byla na zámku v Historickém sále podepsána smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí Dr. Václava Kounice. Tento svazek se zakládá „za účelem plnění úkolů v oblasti školství, zejména pak výstavby a provozu nové základní školy a následné plnění úkolů v oblasti školství, zejména zajišťování podmínek povinné školní docházky dětí, a to především dětí s místem trvalého pobytu na území členských obcí“

(Pokračování textu…)

Městský rozpočet pro rok 2021: investujeme z úspor

Již od počátku našeho volebního období slibujeme našim občanům, že se dočkají významných rekonstrukcí chodníků a silnic. Šest let jsme společně s Jihomoravským krajem připravovali projekt na opravu průtahu městem v délce téměř tři kilometry. Od Penny přes Bučovickou, podél cyklostezky až ke křižovatce se silnicí I/50. Na tak významnou akci jsme odkládali peníze, které jsme záměrně neutráceli za drobné úseky rozeseté po městě. A že by to bylo potřeba!

(Pokračování textu…)

Restaurátor: stále mě udivuje krása slavkovských soch, ale i návštěvníci, kteří na ně dokážou vylézt a fotit si selfie

V zámeckém parku se i letos pokračovalo s obnovou vzácných tři sta let starých barokních soch. Novou tvář získaly například obě najády na spodním horizontu francouzské části parku. Na náročné restaurování se již třetím rokem podílí čtyřčlenný tým pod vedením Josefa Červinky. Díky nim se daří dílo, jemuž hrozila zkáza, zachránit. Práce by neměly utichnout ani v příštím roce, kdy by měly přijít na řadu například okrasné vázy a sousoší. „Neustále mě překvapuje krása soch a jejich sochařská rafinovanost. Tento můj obdiv se však mění v údiv ve chvíli, kdy jsem svědkem scén, při nichž někteří majitelé parku nemají problém nechat vykonat potřebu svého pejska na soklu sochy, opřít si o ni kolo nebo na ni vylézt kvůli zajímavé selfie,“ říká v rozhovoru restaurátor Josef Červinka.

Z fondu na obnovu městské památkové zóny ministerstva kultury se nebudou renovovat pouze sochy v parku. Opraví se také oltář v kapli u hřbitova, na ulici Špitálské, kterou vlastní Římskokatolická církev.

 

V zámeckém parku pracujete již třetí sezónu. Za tu dobu jste již zrestaurovali 29 soch, tedy téměř polovinu z „galerie“ rozmístěné v parku. Jak moc zabraly přípravy a pak samotná realizace?

Práce zahajujeme čištěním povrchu soch od nečistot a biologických povlaků. Již v průběhu čištění postupně zpevňujeme zvětralý kámen. Po té se pokoušíme snížit obsah vodorozpustných solí v sochách, který je zde poměrně vysoký. Dále následuje doplňování chybějících částí soch a jejich závěrečná povrchová úprava. Přípravné práce spočívající v dohledávání předloh pro rekonstrukce chybějících částí soch, přípravy materiálů, shánění surovin, testování navržených technologií jsou podobně časově náročné jako samotná realizace. To vše zvládáme v základním týmu čtyř restaurátorů. Počet kolegů spolupracujících na této akci však překračuje desítku.

Co pro vás zakázka na obnově soch ve slavkovském parku znamená a jak moc se liší od těch, které jste dosud dělali?

Vedle Jižní Moravy pracuji například v Žamberku, Poličce, Poděbradech, Praze nebo v Liberci.  Každé restaurování je individuální záležitostí a liší se navzájem technikou vzniku uměleckého díla, jeho materiálem, místními přírodními i společenskými podmínkami, a proto je těžké jednotlivé akce srovnávat. Restaurování souboru soch slavkovského zámeckého parku se liší rozsahem prací, ze kterého vyplývá velká časová náročnost a to nám umožňuje sochy dlouhodobě pozorovat v různých ročních obdobích, povětrnostních podmínkách a to nejen při restaurování, ale i před ním po něm. To považuji za velmi zajímavé a poučné.

Co vás překvapilo při samotné realizaci?

Neustále mě překvapuje krása soch a jejich sochařská rafinovanost. K těm nemilým překvapením patří chování některých návštěvníků parku, kteří nemají problém nechat vykonat potřebu svého pejska na soklu sochy, kterou právě opravujete, opřít si o sochu kolo nebo na ni vylézt aby se mohli vyfotit.

Které sochy vám daly nejvíc „zabrat“? S jakými problémy jste se potýkali?

O problémy není u slavkovských soch nouze. Při doplňování chybějících částí soch nás letos trápily sochy najád, které byly s největší pravděpodobností původně umístěny vysoko na architektuře a byly určeny především pro podhled, ale v současné době jsou  nejblíže přístupné zezadu a to v úrovni očí diváka. Je tedy poměrně náročné dát doplňkům například rukou správnou proporci, aby vypadaly ze všech pohledů přijatelně. Dalším komplikovaným problémem je velmi vysoká koncentrace vodorozpustných solí v kameni celého souboru soch. Ty jsou nepříjemné jednak z estetického hlediska, neboť na povrchu tvoří vlhké tmavé skvrny a hlavně svou opakovanou krystalizací degradují hmotu kamene a  ten se začne časem rozpadat. Bohužel běžné postupy používané v restaurování jsou v tomto případě málo účinné. Hledáme spolu s odborníky z Akademie věd a vysokými školami řešení, ale zdá se, že jej nenalezneme, tak rychle jak bychom si přáli. Co se týče počasí, tak jsme na tom jako většina lidí, kteří pracují venku a musím práce plánovat a přizpůsobovat povětrnosti,  abychom splnili technologické podmínky používaných materiálů. Letošní deště, na které jsme si v posledních letech odvykli, nám prodloužily pracovní sezonu v parku až do zimy.

Používali jste při restaurování i technologické novinky, nebo šlo spíše o „starou tradiční ruční práci“?

Při restaurování se držíme osvědčených technik, které máme k dispozici. Každý rok se snažíme na základě  zkušeností z předchozích etap vylepšovat použité materiály. Rád bych na slavkovských sochách pro dočišťování sádrovcových krust použil laser, což je ale bohužel mimo finanční možnosti této akce.

Jaké materiály jste při modelování nových prvků používali – jednalo se také o původní mušlový vápenec? Jak složité bylo tento materiál najít a získat?

Do jisté míry ano. Chybějící partie soch doplňujeme umělým kamenem, který je tvořen různými drtěmi několika typů vápenců včetně mušlového. Hledání vhodných materiálů bylo poměrně složité, ale to jsme museli vyřešit již v první etapě restaurátorských prací a nyní pouze precizujeme tehdejší recepturu. Některé materiály kupujeme v Něměcku, Itálii nebo Rakousku a ty nebyly letos tak snadno dostupné jako dříve, ale naštěstí jsme se zvládli zásobit včas.

Vaše práce dozoroval i letos zesnulý profesor Miloš Stehlík. Muž, který se podílel na jejich obnově při posledních opravách v sedmdesátých letech. Jak vám tato spolupráce vyhovovala, co nového jste díky tomu objevili?

Spolupráce to byla výborná. Pan profesor nejen, že se podílel na podobě dnešní adjustace soch v parku v sedmdesátých letech minulého století, ale byl i znalcem obou autorů sochařské výzdoby zámeckého parku. Díky tomu jsme se pod jeho vedením odvážili do některých náročnějších rekonstrukcí chybějících částí soch. Často na něj s kolegy při práci vzpomínáme.

Při procházce parku si můžeme všimnout, že některé sochy začaly „zelenat“. Čím je to způsobené? Jak moc to může sochy poškodit a jak se toho vyvarovat?

 

Mušlový vápenec, ze kterého jsou sochy zhotoveny je velmi dobrou půdou pro osidlování biologickými povlaky, lišejníků, řas, plísní a mechů. Navzdory chemickému ošetření soch probíhá jejich opětovné bionapadení opravdu velmi rychle. V letošním roce tomu určitě pomohlo i větší množství srážek. Nynější míra biologického osídlení povrchu soch má spíš estetický dopad, ale samozřejmě při vyšší míře se může podílet na degradaci kamene. V průběhu restaurování testujeme různé možnosti, jak v budoucnu sochy ošetřovat, aby byla prodloužena jejich životnost. Mezi jedno z opatření je i výběr vhodného přípravku pro eliminaci biologického napadení.

Již nyní komise pro památkovou péči doporučila pokračovat v restaurování soch i v příštím roce. Jaké sochy se dočkají oprav a co na nich bude potřeba udělat?

 

Příští etapa by se neměla nějak výrazně odlišovat od těch předchozích. V jejím rámci bude dokončeno restaurování soch a bude se pokračovat v restaurování dekorativních váz. Já bych si osobně přál aby se ještě upravila prezentace sousoší Nejsvětější Trojice ze zaniklého slavkovského trojičního sloupu a sochy určené pro podhled nebyly umístěny v trávě, ale na nějaké citlivé soudobé architektuře sloupu ve výšce pro kterou byly vytvořeny. Tento projekt jsme připravovali s již zmíněným panem profesorem Stehlíkem, který byl jeho velkým zastáncem.

 

Soubor barokních soch je dílem Giovanni Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Giuliani je autorem soch například v klášteře Heiligenkreutz, v Liechtensteinském zahradním paláci Rossau nebo v Leebově zahradě ve Vídni. Lengelacher se zase podílel například na sochařské výzdobě Mikulova. Kompletní soubor čítá 64 kamenných děl, které u obou umělců zadal Dominik Ondřej Kounic pro zámeckou oranžerii kolem roku 1700. 48 z nich je nyní trvale vystaveno v zámeckém parku, zbytek zdobí interiéry zámku nebo jsou uloženy v depozitáři. 29 z nich se v posledních třech letech dočkalo restaurátorské péče.

 

.row-centered { text-align:center; } .col-centered { display:inline-block; float:none; /* reset the text-align */ text-align:left; /* inline-block space fix */ margin-right:-4px; } table tbody>tr:nth-child(even)>td { background-color: #272727 }